Před třemi lety začal psí saně jménem Gonzo zakopávat o misku s jídlem. Veterinář prozkoumal aljašský husky a vyzkoušel různé léčby, ale během několika týdnů byl Gonzo slepý.
Veterinář však řekl, že psí pes Kendyto Loudy Paw neustále běží Gonzo, a husky byl příliš šťastný, aby vyhověl.
S bratrem Poncho, po boku vzadu jejich osmičlenného psího týmu, Gonzo stále tahal sáně navzdory jeho postižení.
Ale zatímco ostatní psi dávají pozor na stopu, Gonzo zvedne hlavu nahoru a na stranu, když běží přes Severní zemi New Hampshire..
„Můžeme to interpretovat jen tak, že nasunul nos do větru a poslouchal zvuky kolem něj,“ řekla Karen Tolin, jedna z majitelů chovatelských stanic. „Přizpůsobil se úžasným způsobem.“ Vidíme, jak využívá své další smysly – čich, sluch, dotyk s tlapkami -, aby nahradil ztrátu zraku. “
Gonzo se však nespoléhá pouze na svůj smysl – má také Poncho.
Když utíkají, oba se navzájem strkají hlavami a nosy a Gonzo se během zatáček naklání do Poncho.
„Poncho je doslova schopen komunikovat o zatáčkách skrz tuto řadu náklonů a šťouchání, a dovoluje Gonzovi, aby ho takto využil.“ Mnoho dalších psů by bylo podrážděno blízkostí jejich osobního prostoru, “řekla Tolin.
Dnes se Poncho a Gonzo scházejí čtyřikrát až pětkrát týdně a tráví dny s více než 100 dalšími psy, kteří volají Muddy Paw domů.
Ačkoli se tito husky bratři narodili v chovatelské stanici krátce poté, co bylo založeno před devíti lety, mnoho dalších psů se považuje za psy „druhé šance“ nebo „druhé kariéry“.
„Jsme striktně nezabíjení a psi, kteří sem přicházejí – ať už z jiných psí chovatelské stanice jako závodní důchodci nebo záchranáři ze špatných situací – mají domov a práci na celý život,“ řekla Tolin..
